Netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) Slovensky - Ucháč sivý,  Rusky - Вyхaнъ aвcтpiйcъкий   Polsky - Gacek szary,  Německy - Graues Langohr,  Anglicky - Grey long-eared bat,  Francouzky - Oreillard méridional Popis: Váha: 5 až 13g.  Délka předloktí: 37 až 43mm.  Rozpětí křídel: 255 až 292mm.  Délka těla: 41 až 58mm.  Délka ocasu: 46 až 57mm.  Délka ušního boltce: 33 až 41mm.  Délka trágu: 16 až 20,5mm. Oba naše druhy rodu Plecotus se vyznačují nápadně velkými ušními boltci, které jsou zhruba stejně dlouhé jako jejich tělo. Ti jsou na spodu nad čelem srostlé, s dlouhým, širokým, blanitým trágem. Při zadním okraji je patrná řada 14 až 22 příčných svalu umožňujících  lepší pohyblivost ušních boltců. V zimě skládají uši podél těla pod křídla, jen ve vyjímečných případech zůstane jedno, nebo obě uši nesložené. Od netopýra ušatého (Plecotus auritus) se liší užším čumákem, kratším palcem než 6 mm, ostřeji zakončeným trágem tmavě pigmentovanými a tmavším šedavým zbarvením. Srst je na hřbetě tmavošedá, na břiše šedobílá. Ušní boltce a létací blána hnědošedé. Hlasová frekvence 25 až 50 optimum 35 kHz někdy 15 až 20 kHz Zajímavosti: Nejvyšší  známý  věk: 14 let, 7 měsíců (Horáček, 1970).  Průměrná délka života: 4 roky.  Nejdelší známý přelet: 62 Km. Způsob života: Letní kolonie (čítající od 10 do 40, zpravidla kolem 20 samic) jsou ukryty v jižních oblastech Evropy v jeskyních a skalních výklencích. U nás vytváří letní kolonie zcela výhradně v lidských obydlích. Ve štěrbinách na půdách budov a podobně. V podzimním období není tak vázán na jeskyně jako jeho dvojník. Zimují převážně ve sklepích a vyjímečně v dalších podzemních prostorech. Převážně jsou volně zavěšeni. Zimují jednotlivě. Jsou schopni zimovat i v poměrně chladných prostorách od 2 do 9°C. Obývá zejména níže položené oblasti, vyhýbá se horským oblastem a rozsáhlým lesním komplexům. Vyhovuje mu zcela kulturní krajina a běžně se objevuje i ve městech. Oba druhy rodu Plecotus se živý můrami, píďalkami a jinými nočními motýli. Ty loví pomalým letem nad křovinami, pod korunami stromu, kolem budov a často i v ulicích měst. Netopýr velkouchý je jedním z nejmladších naších druhů a rozšířil se k nám z jižních oblasti společně s vrápencem malým (Rhinolophus hipposideros) a netopýrem velkým (Myotis myotis) v mladším holocénu. Toto rozšíření pravděpodobně souvisí s nabídkou letních úkrytu v budovách, které v té době lidé počaly stavět.     Zpět – Hlavní stránka       Zpět – Netopýři Libereckého kraje Určovací klíč netopýrů