Obchůzka - Jítravské sedlo a Malý Ještěd 11.11.2017

Většinou máme o víkendu v rukou nějaké to kopací náčiní, ale teď jsme zase jednou vyrazili na obchůzku po ještědských vápencích a za cíl si vybrali dvě velmi malé lokality, ostatně, máme více takových na Ještědu.

Pro po objevech lačnící jeskyňáře zde není zem zaslíbená, ať už kvůli rozloze, geomorfologii, vodnímu režimu, prostě vůbec nějakému krasovému potenciálu. Známé jsou prakticky jen ojedinělými nálezy fosilií, díky nimž je možné zařadit různé části Ještědu do toho či onoho geologického věku a pochopit tak zčásti jeho vývoj. Také se stále přesvědčujeme, jak lidé v minulosti využívali každé i sebenepatrnější vápencové ložisko - není polohy vápence bez aspoň malého lůmku. První z nich je zároveň vůbec nejzápadnější výskyt vápence v oblasti. Nachází se až na druhé straně Jítravského sedla, vlastně za pomyslnou hranicí Ještědských hor. Zde se na lužické poruše zvedá vrch Vysoká (545 m), a vjv. od vrcholu v nadm. výšce okolo 440 m se nachází malá poloha svrchně devonského vápence ohraničená ze SZ ostrým hřbítkem z pevného metadiabasu a také zelenými břidlicemi rovněž vulkanického původu. Na JZ je vápenec nejspíš ostře omezen cenomanským pískovcem, který na obou kopcovitých stranách Jítravského sedla tvoří horolezci hojně navštěvované skalní útvary. Tyhle pískovce vyvlečené podél lužické poruchy, jež jsou nejznámější díky Suchým skalám u Malé Skály, jsou ostatně k vidění porůznu podél hřbetu od Frýdštejna přes Hodkovice až k hranicím Lužických hor. Náš maličký karbonátový kousek země tvoří velmi nekvalitní a nečistý vápenec. I proto je zde těsně pod lesní cestou jediný malý stěnový lůmek, kde to podle stejně velké haldy vypadá, že si použitelnou surovinu mohli lomaři odnést v jednom kyblíku. Hned nad lomem začíná metadiabas, který byl v malém měřítku nad cestou také lámán, možná dokonce v souvislosti s výstavbou pohraničního opevnění, které prochází přímo těmito místy ve dvou liniích včetně zachovaných zákopů z doby předmnichovské mobilizace. Na lokalitě jsou dál k SV snad desítky bezvýznamných průzkumných skrývek, které jen dokládají dávnou snahu o lokalizaci něčeho "upotřebitelného". Druhá z navštívených lokalit je naopak téměř v samém srdci Ještědu. Takzvaný Malý Ještěd, někdejší Moiselkoppe (754 m) má na svém východním úbočí, asi 400m jjz. od Dánských kamenů, v nadm. výšce asi 660 m také malou polohu vápence, ovšem úplně jiného. Jde o nečistý, hlíznatý vápenec, ovšem metamorfózou patřičně upravený a "zmuchlaný" do zvrásněné a tence břidličnaté podoby, však také někdejší slínité mezivrstvičky se nyní coby plochy rozpadu lesknou slídou jako u fylitu. Dají se najít i méně postižené kusy s nápadně ostře žlutohnědými slínitými vrstvičkami, proto se kdysi tomuto vápenci říkalo "ockerkalk". Stářím má spadat snad do svrchního siluru, čili je drobet starší než většina ještědských karbonátů. Podle dostupné literatury se určení stáří opírá o nález částí jednoho druhu krinoida (lilijice) a snad i dalších živočichů, kteří obývali tehdejší moře. (Chlupáč 1993) Okolo ložiska nacházíme tenké destičky jílových břidlic a často nejrůznější kusy metakvarcitů i čistého křemene. Na okraji vápenců jsme nalezli pěkné kousky metalyditu - něco jako ex buližník, které mají asi nejmenší vrásy, jaké je možné spatřit - okolo jednoho centimetru. Samotné ložisko bylo otevřeno v délce necelých 100 metrů malými stěnovými lůmky v řadě vedle sebe podél svahu, z nich větší část je zasucená, pouze v západní části ložiska jsou zachovalejší a s lepším přístupem k hornině. I když jeskynní dómy zde nikdy nebudou, přesto si každá taková lokalita zaslouží udělat aspoň fotodokumentaci, znovuověření rozsahu či uchování vzorků. Tak brzy hurá zas na Ještěd. Krasu Zdar.

Vložil Jiří Honzejk, 17. dubna 2018 19:38.


 
Ještěd od Křižan
"Ockerkalk", Malý Ještěd 2017
Metamorfovaný vápenec, laminovaný (4 - 8 mm) Malý Ještěd 2017
Metalydit, Malý Ještěd 2017


Jméno:
Heslo:
vyber fotografii:
Popisek fotky:
místo:
typ akce: