ZO ČSS 4-01 Liberec

Náš průzkum v paleovývěru u Turnova pokračuje úspěšně a my postupně pronikáme do nitra jeskyně.

Opět jen ve dvou jsme ráno začali obvyklým rutinním vyklízením sedimentů z Bílé síně. Srovnali jsme vyvýšeninu, která by nám později ztěžovala transport z čelby. To už jsme věděli, že je na cestě původně nečekaná posila. Na motorce dorazil Lukýto a společně jsme se pustili do snižování počvy na čelbě. Netrpělivě jsme při tom sledovali kolmou stěnu s postupně až 5 cm širokou zanesenou puklinou a očekávali známky nějaké klenby. Po zahloubení o jeden a půl metru se konečně objevilo pokračování chodby. Podle hloubky, v níž je chodba, to vypadá, že vše včetně portálu jeskyně bude mít tak 3 metry na výšku, neobvyklý to rozměr na zdejší kras. K závěru akce se začala projevovat nestabilita sedimentů v síni, byť dle našich představ dostatečně vyztužených tvrdými vrstvami. Bez možnosti okamžitého zabezpečení jsme byli nuceni je strhnout, přičemž se ukázalo, že polovinou síně se v sedimentech táhne stará trhlina místy prorostlá nickamínkem, která vytváří izolovaný blok, důvod nestability. Naštěstí druhá část vrstev je stabilní a dokonce ještě čitelnější, a umožní prozkoumat celkem až 3 metry vysoký profil. Přístup na čelbu zůstal, ale musíme obnovit transportní cestu. Nově jsme po dalším malém snížení počvy chodbičky nalezli ve vstupu do Bílé síně drobný klínovitý náplav štěrčíku, patrně z někdejšího průniku potoka, takzvaně proti proudu, do již zaneseného vývěru. Tomu rovněž nasvědčuje i ohnutí sedimentárních vrstev v síni směrem ke vchodu. Na stěnách nově objevené klenby v zadní části jeskyně jsou drobné korozní tvary podobné facetám a malé kulisy. V nejhlubší části jsou i odlišné usazeniny s různými obsahy jílu, s železitými příměsemi a stopami po vyloužených kamenech. Nejvyšší sedimentační úroveň s jemně vrstvenými písky a jíly nám souhlasí s posledním půlmetrem úzké ale původně volné pukliny. V tehdejší době končící sedimentace už byly hlavní kanál a část pukliny pěkně hluboko pod nánosy a do vývěrové části se infiltroval jen zlomek původního množství vody. Později se zřítila vrstva stropních desek a celá jeskyně krom suché volné části síně se nakonec prakticky fosilizovala. I díky Lukášovi jsme vytáhli na světlo rekordních 210 kanystrů. Ze současných zjištění a hlavně potvrzení domněnek jsme naprosto nadšeni a těšíme se na brzký postup do další fáze prolongace v místním měřítku unikátní jeskyně. Účastníci: Lukáš Appelt 11.30-15.00 Jiří Fichtner 8.30-16.30 Jiří Honzejk 8.30-16.30 hod.

Jméno:
Heslo:

vyber fotografii:
Popisek fotky:
místo: mramorová hliněná huberův ponor getewent hanychovská ostatní úzká křížová liščí loupěžnická basa rokytka západní nedobytná jezevčí černý kout pelíšek ukradená turnovsko
typ akce: jeskyně historické podzemí speleoden ostatní