Akce na Dvoustovce

První postřehy z nové lokality

Ve spisu "Weiteres über die klüftigkeit des Jeschkengebirges" z roku 1903 je popsána Ulrichem Huberem puklina o šířce až 30 cm. Měla by to být největší zastižená puklina v oblasti mezi Pláněmi a Hlubokou. Ona puklina má 20 až 30 cm a vede směrem od Plání k Hanychovské jeskyni, a dále pravděpodobně přes prameniště Juselwiese. Huberovo vzorkování z let 1900 až 1902 (?) mělo délku necelé dva kilometry a místy byla rýha až 5 metrů hluboká. Zásadní je, že průzkum se soustředil na puklinový systém a na každé puklině byla provedena zkouška propustnosti pro vodu. Díky tomu máme celkem jednoznačný a kvalitní materiál k puklinovému systému, na který pozdější průzkumy nebraly příliš ohled (ale uvidíme až prohlídneme průzkum z 60. let, jehož zatím malou část nafotil Láďa). Huber popsal čtyři významné pukliny: 144. šíře 20 - 30 cm 125. šíře 11 - 20 cm 112. šíře 15 cm 102. šíře 3 cm 6. června jsme se poprvé s Jirkou a Vývou vydali na místo, odměřili co nejpřesněji vzdálenost a směr a začali kopat rýhu. Co se týče přesnosti, tak je nutné dodat, že pasujeme 112 let starý plánek velikosti A5 na současný souřadný systém a nějaký ten metr sem či tam to určitě ulítne. Měření nás dovedlo k zajímavé plošině s odhalenou hranou skály. Plošina je asi 20 metrů dlouhým zářezem s podélnou cca metr mocnou haldou, kompletně ve směru Huberovy rýhy. Vývové ověřili detektorem, že na plošině nestál ani dům, a pravděpodobně nebyla ani lomem (v místech starých lomů je spousta železných úlomků). Existuje tak solidní naděje, že se jedná přímo o původní místo Huberova výkopu. Kopaná sonda začala přímo u výchozu skalky, která vystupuje na povrch v délce cca 2 metry v ose rýhy. Už po několika desítkách centimetrů kopání se otevřela první volná nezahliněná puklina šířky 10 cm. Ve výkopu se očistil skalní podklad a objevila se nezasucená zubovitá puklina, ze které foukal studený vzduch, až se kořínky pohupovaly. Při další akci byla více odhalena a následně se Jirka s námořníkem věnovali nedaleké depresi. Výkop provedli až do hloubky cca 1,5 metru a narazili na čistý skalní blok. Dnes si myslím, že deprese vznikla sednutím materiálu po zaházení rýhy. Rýha v místě pukliny byla v roce 1903 zastižena až v hloubce 1,8m! Po návratu na původní volné pukliny následovaly akce zaměřené na odstranění vrchní části obrovského bloku kamene, který dnes tvoří celé dno výkopu. Ačkoliv nevíme, zdali jsme opravdu v místě Huberem popsané pukliny (může být několik metrů vlevo či vpravo v ose rýhy), objevili jsme místo, kde blok o délce cca 3 metry sednul kolmo dolů o přibližně 20 cm. Zároveň je kolem celého bloku puklina o tloušťce do 10 cm. To znamená, že v tomto místě musela být porucha, která umožnila pohyb bloků a následnou erozi jejich boků. Vrchní část bloku byla postupně rozebrána za vydatného přispění dvojce Jirka-Fichtík a následovala zatím poslední akce tuto sobotu, tedy 27. 6. V sobotu jsme dále rozebírali blok, až vzniklo krásné zrcadlo a zároveň jsme odstranili masiv v místě, kde bránil postupu do již volných, i když zatím nevelkých, prostor. Vývové se zatím postarali o ukázkovou výsypku, která připomíná romantický hrádek. V prostoře, kam se již drobnější člověk vejde, je několik směrů pokračování, přičemž jako hlavní odtokový kanál jsme vyhodnotili směr kolmo dolů. Příjemným a povzbuzujícím faktem je, že dosavadní malá jeskyňka je živá a mírně zdobená. Živá brčka (dvě :-) ) doplňují povlaky pizolitů, sintrů a zasintrovaných sedimentů. V odtokovém kanále jsou pak regulérní krápníky a sintrové záclony, odhadem délky do 15 cm a výšky 2 cm. Z díry pak střídavě jde průvan. Jeskyni jsme svorně na návrh Vývy pojmenovali "Dvoustovka", protože je to 200 výškových metrů na Hanychovskou kam směřuje puklina, zatím je dlouhá sotva 200 centimetrů a hledáme puklinu o 20 až 30 cm tloušťky. Dosavadní sonda je stále zaměřená na nalezení nejširší pukliny na hřbetu, kterou bychom rádi sledovali až k Hanychovské a už teď je bonusem nelezení této pukliny. Pokud se zjistí, že jsme opravdu mimo, nebudeme díru zasypávat, ale pokusíme se domluvit s tvůrci naučné stezky Ještědské vápence tak, aby výkop byl zahrnut mezi geologické zajímavosti. I pro laika je to pěkný pohled do stavby kontaktu vápenců a fylitů.

Vložil Ivan Rous, 28. června 2015 22:16.


 
První otevření pukliny
Pohled kolmo dolů na klíčový blok
Šumná díra a Vývovic hrádek
Jirka vylézá z díry
Živá brčka v bočním slepém kanálu


Jméno:
Heslo:
vyber fotografii:
Popisek fotky:
místo:
typ akce: