ZO ČSS 4-01 Liberec

Víkendová akce nebyla rozhodně monotónní. Pracovka, exkurze, povrchovka, chlastačka, muzika i nějaké to bádání podle archivů.

V sobotu po ránu jsme se hned u boudy rozdělili. Aladar se začal věnovat očekávané exkurzi asi 10 lidiček z Hrádku. Fichtík s Námořníkem se jali instalovat kotvení a špagát do Ponorového dómu, takže nyní máme oporu při škrábání se do horních partií této největší prostory ještědského krasu a také pojistku při nějakém tom škádlení závalu shora, kdyby to ujelo. Pak se vrhli na rozbíjení a vyvážku šutrů ze závalu. Já s vzácnou návštěvou Jirkou Malíkem jsme dali povrchovku po okolí díry, kdy jsem hltal příval informací z několika desetiletí bádání zde. Mimo jiné jsme časově zabrousili až do roku 1924, kdy je zmiňován amatérský průzkum komína na místě dnešního suťáku. Dvě možné polohy komína nám jsou nyní známy,ale praktický význam to kvůli problematickému místu pro nás nemá. Lom pak fungoval až do roku 1932 a v šestatřicátém došlo k velkému sesuvu bloků na pravé straně lomu, čehož kromě obrovských ploten nad jeskyní je nejviditelnějším důkazem mohutný odtrh tvořící několikametrový stupeň. Na první pohled se to tváří jako skrývka. Mimo dávné historie jsme se zaměřili na bádání liberecké skupiny a obešli jsem všechny pukliny, nadějná místa i místa bádáním opuštěná a při návratu zaznělo známé „víš, až takhle jednou bude čas nebo nebudeme mít co kde, tak.....“. Myslím, že mnoho zajímavých detailů z bádání našich ctěných předchůdců není známo, snad v kronice, ale není nad takovouto obchůzku. Aladar mezitím přednesl výletníkům nějaká moudra o našem krasu a vydali se k díře. Nachomýtli jsem se u toho, jak se někteří začali rozpačitě ohlížet po ostatních, když Aladar všechny vyzval, nechť si tedy nasadí čelovky. No, alespoň polovina měla do jeskyně světlo, a tak se s podporou ostatních vydali i s děckama v bílých botičkách do bahniska hlavní chodby rozježděné našimi kolečky. Já jsem se ještě před obědem vydal do loňských objevů za úžiny v Břidlicích s úmyslem provést barvící zkoušku, ale pro malý průtok vody jsem to odložil na dobu povodní či příští jaro. Po obědě jsme už všichni pokračovali v klasické činnosti a to vyvážení závalu a prolongaci v sondě pod Netopýřím dómem. Ze závalu šlo 21 a ze sondy 2 kolečka a Fichtík se tam pak činil s vrtačkou a patronkami. Mimo jiné nám Žorž na místě popsal původní profily chodby z doby před úpravou přístupu do zadních partií jeskyně. Také jsem zkontroloval Sudovou chodbu po loňské menší prolongaci. Špunt na čelbě dává jistou naději na pokračování a la Ponorový dóm, jen ve skromném provedení. Nahrává tomu i předpověď větší prostory v těchto místech při telegnostickém měření (s cibulema) v 70. letech, no snad i nějaká geofyzika tam proběhla. Celková perspektiva je ovšem vzhledem k blízkosti povrchu a charakteru chodby (přítoková puklina z povrchu) pochybná. Je třeba dodat, že chodba je nyní co do sračkovitosti na prvním místě před Blátivkou, z této 45stupňové vzestupné plazivky vyleze každý jako hliněný panák. V 17.00 jsme ukončili pracovku, část kopáčů odjela a tak jsme ve dvou s Aladarem začali objevovat u piva. Večer dorazil Ivan, Výva a Radek a po tomto večeru máme u nás tak tři jeskynní systémy až kilometr dlouhé. Za halekání při Vývově a Aladarově kytaře se Radek vytasil s těžkým kalibrem, osmipísničkovým flašinetem. Aladar slíbil, že na písně vymyslí slova, jak jinak než jeskyňářské texty, tak jsme zvědaví. Po náročném výzkumu v neděli vstávačka až před polednem a následný úprk povětšinou za drahými polovičkami. Já kutím drobnosti na boudě, hodnotím možnosti těžby gravitačních sedimentů z kadibudky, ale shledávám to neperspektivním a jedu raději na Huberův ponor odstrojit lana nad šachticí kvůli dřevařům. Mluvil jsem konečně s kompetentní osobou z firmy pracující na rekonstrukci železniční tratě. Do drenáže krátkého tunelu, kde byla kdysi při stavbě popsána jeskyně, se zasahovat nebude, naděje na průzkum nám tudíž zhasla. Aby toho nebylo málo, odpoledne jsme se sešli s ml. Vývou a Ivanem a hledali jsme na hřebeni stopy po průzkumné rýze někdy ze začátku minulého století. Našli jsme a malými sondážemi jsme se trefili přesně na kontakt fylitu a vápence, kde by dle archivních dokumentů měla být až 30cm široká puklina. Možná jde o jednu z počátečních částí hydrologického systému zahrnujícího i Hanychovskou jeskyni. Zablácení ze všemožných koutů Ještědu přijíždíme v 9 večer domů. Další krasný víkend za námi. Krasu Zdar.

Jméno:
Heslo:

vyber fotografii:
Popisek fotky:
místo: mramorová hliněná huberův ponor getewent hanychovská ostatní úzká křížová liščí loupěžnická basa rokytka západní nedobytná jezevčí černý kout pelíšek ukradená turnovsko
typ akce: jeskyně historické podzemí speleoden ostatní