Sbírka fotografií z pochůzek 2014/15

Za poslední rok jsme provedli devět větších povrchových průzkumů velmi zajímavé, ale speleologicky podrobně neprozkoumané oblasti mezi obcemi Jenišovice, Kaškovice, Roudný, Voděrady, Borek a městem Turnovem.

I tak jsme stále na začátku a bude třeba ještě mnoho návštěv. Dosáhli jsme také povzbudivých výsledků co do možné nebo již i reálné existence nových jeskyní. Galerie obsahuje povrchové jevy a to pouze z vápnitého jizerského souvrství nebo na přechodu mezi ním a výše položenými kvádrovými pískovci teplického souvrství.

Vložil Jiří Honzejk, 26. prosince 2016 20:35.


 
Zčásti již zavezený závrt u statku v Ondříkovicích
Ondříkovické propadání
Pohled do zaskružovaného vstupu. Nad hladinou je jen 25cm místa.
Ondříkovické slepé údolíčko
Řícený závrt jen pár metrů JZ od Ondříkovického propadání
Povrchová situace - vpravo Ondř. propadání, uprostřed malý závrt, vlevo vzadu poloslepé údolí v Podhorčí
Závrt, dnes ústupem svahu otevřený do údolí, zčásti zanesený odpadem.
Pohled shora. Troska závrtu se nachází jen asi 50 metrů od konce ondříkovického slepého údolíčka přímo v hraně údolí.
Maličký závrt znatelný již jen v období vegetačního klidu. Nachází se v pokračování poloslepého údolí od Podhorčí k Bartošově peci jen kousek od křižovatky cest. Ponor V Podhorčí je v pozadí v lese.
Ponor V Podhorčí (nebo také Ondříkovický ponor), po většinu roku je suchý a hltače zanesené listím. Potůček pramenící u Voděrad je ale stálý, ale ztrácí se průsakem v písčitých náplavech o několik desítek metrů výše.
Drobné deprese u hrany malého pravostranného údolíčka, přítoku potůčku od Voděrad k Podhorčí. Již se nachází v pískovcích teplického souvrství.
Ponor u Roudného. Většinou se jen nepatrný tok ztrácí průsakem v sedimentech ještě nad hltačem. Větší průtok bývá díky svodu dešťové vody z obce nedalekou propustí pod silnicí.
Ponor u Roudného.
Řícený závrt v údolí pod Roudným. V něm a jeho blízkosti je množství zvířecích nor.
Skalní stupeň v údolí pod Roudným. Stálý potůček pramení jen o několik metrů výše. Naleziště fosílií.
Skalní stupeň v údolí pod Kaškovicemi
Z údolí od Kaškovic k Bartošově peci odbočuje menší údolíčko k Jenišovicím. Přítok od Jenišovic poslední dobou tvoří pouze splašky z obce, takže je tu v celé délce toku nepříjemný zápach.První čistá voda se přimísí až od Roudného. V celé délce toku jsou zde odhaleny horniny jizerského souvrství.
Silné nánosy řas ze splaškových vod z Jenišovic.
Malý pramínek pod křížkem (neznám místní název) znečištěnému toku pod Jenišovicemi moc nepomůže
Po pramínku u křížku a pramínku od Roudnéhoje toto první krasový pramen beze změn vydatnosti napájející pravostranný přítok u Bartošovy pece. Pramen je jen pár desítek metrů za hotelovým hřištěm.
Bývalá zásobárna vody pro mlýn před vývěrovou jeskyní Bartošova pec.
Hlavní turistická atrakce vývěrová jeskyně Bartošova pec, po průzkumech před 15 lety je nyní přes 200 metrů dlouhá a zřejmě to zdaleka není konec.Přístupných a pouze vodou je pouhých 35 metrů, potom se tok noří do sifonu.
Stálý pramen ze skály v údolí pod Bartošovou pecí mezi 2. a 3. pivovarskou šachticí. Již po 3 metrech se vlévá do potoka.
Závrtová skupina pod osadou Mokřiny. Závrty se nachází na rovině na bývalé mýtině asi 50 metrů od hrany údolí a v současnosti jsou v hustém bukovém mlází.
Detail nejmenšího ze závrtů pod Mokřinami
Jeden ze dvou velkých závrtů pod Mokřinami. Oba závrty se nacházejí jen kousek od méně známé závrtové skupiny a jsou zatím ve vysokém lese, ale také poměrně zamaskované mlázím, pro jejich nalezení ale stačí zhruba sledovat hranu údolí.
Do tohoto druhého velkého závrtu pod Mokřinami vede postupně se prohlubující koryto. To začíná o několik desítek metrů dál rozsáhlým mělkým úlehem.
Z počátku sotva znatelné koryto se postupně prohlubuje až do závrtu
Závrt na konci asi 50 metrů dlouhé izolované deprese. Vsakuje se zde voda z jarního tání. Deprese začíná hned na kraji lesa pod č.p.7 na jižním okraji osady Mokřin
Jen přes terénní vlnu od tohoto závrtu je otevřený ponor u Mokřin
Ponor u Mokřin se nachází v nejnižším místě pod osadou. kde lesní cesta přechází malé údolíčko. Má stále otevřený jícen. Před ponorem je množství kovového odpadu z osady. Poslední dobou je většinou suchý, ale na jaře 2014 byly kolem ponoru známky přelití, hltnost asi nebude velká. Za ponorem údolíčko pokračuje až k Vazoveckému potoku.
Koryto Vazoveckého potoka v osadě Slapy
Vazovecký potok se nastálo objevuje až V osadě Slapy a to dvěma pramínky.
Malý, ale stálý pramínek pod skálou ve Slapech, vydatnost se dá měřit na mililitry.
Nejmohutnější výchoz vápenců ve Vazoveckém potoce kousek nad Slapy. Díky lavicím je ve dně potoka vrstevní ponor a pramen. I na jiných místech se voda tu a tam ztratí, aby se zas po chvíli někde objevila na povrchu. Celkově ale tok vůbec neodpovídá vydatnosti přepadů vodních sběračů nad údolím. Vody cestou k potoku ubývá.
Poměrně hluboký závrt se skalní stěnou v prudké stráni kousek nad skalním amfiteátrem a vodopádem nad osadou Slapy. O něco výš jsou už rozptýlené prameny pod pískovci.
Vedle většího závrtu prochází žlíbek, ve kterém je tento dlouho suchý závrtový ponor. Voda z rozptýleného prameniště jen o kousek výše se sem vůbec nedostane a rychle mizí vsakem.
Špatný záběr ze země zachycuje depresi v obci Horky asi 50 metrů SZ za č.p.14. Nachází se ještě v teplickém souvrství. Jde zřejmě o svahovou deformaci, kdy okraj pískovců ujíždí po podloží.
Vodárenský sběrač U Kamenného žlábku. Jsou zde další - U Dřevěného žlábku, Na Bahnách, Nouzový sběrač. Lemují cestu podél Drábovny mezi Voděrady a Borkem. Původní nezachycené toky musely s místními vápnitými horninamio dělat divy, ale všechno zakryl čas.
Pěkná trhlina těsně pod hranicí jizerského souvrství rozšířená korozí. Jakési korýtko vedoucí k ní považuji spíš za pokračování zavírající se trhliny, než za přítok, ale kdo ví. Nachází se pod cestou jen nějakých 40 metrů JJZ od sběrače U Kamenného žlábku. Podobných záležitostí, ale zdaleka ne tak výrazných je v okolí více.
Pohled shora na tahovou trhlinu U Kamenného žlábku.
Zachycený Šírkův pramen v Borku. Přepad z něj spolu s blízkým sběračem Boreckých pramenů tvoří potůček ztrácející se původně v ponorové jeskyňce Šálení smyslů. V lese za pramenem se již zvedají první malé věže kvádrových pískovců Drábovny. Obec stojí povětšinou na jílu tvořícím jakýsi izolátor a také předěl mezi teplickým a jizerským souvrstvím.
Díky jílové izolační vrstvě voda neprosakuje do hloubky pod Drábovnou, ale musí vyvěrat po okrajích pískovcové kry, kde jsou zmíněné vodárenské sběrače. Po krátké cestě po povrchu se voda propadá do vápnitých pískovců jizerského souvrství jako třeba původně zde v ponoru Šálení smyslů.
Závrtová ulice u Borku s jeskyňkou Šálení smyslů. Po zasucení ponoru tekla voda 3 roky až do předposledního závrtu, kde mizela voda vsakem.
Šálení smyslů před očistou vchodu.
Odkrytý celý portál Šálení smyslů před obnovením ponoru.
Čelní pohled na závrtovou ulici u Borku.
Malá deprese přímo nad Šálení smyslů, lehce zavezená a je v ní povalený sloupek bývalého oplocení.
Jediný větší izolovaný závrt u Borku kromě ulice u Šálení smyslů, soustavně zavážený odpadem ze zahrad. Okolo je množství malých závrtků.
Louka pod Borkem. Zhruba uprostřed záběru je po zavážce už sotva znatelný závrt kousek za ním druhý prakticky rozeznatelný jen podle jiného zbarvení trávy. A to ten vpředu je patrně nejmladší v oblasti. Za několik let je již nikdo nenajde.
Jediný zde nalezený otevřený pseudozávrt. Nachází se na hraně údolí už v jizerském souvrství zde postiženém svahovými pohyby. Je jen kousek na sever od velké trhliny pod vodárnou U Kamenného žlábku. Závrt komunikuje s dutinou asi 5 metrů pod ním.
Bezednice, po Bartošově peci nejznámější vývěr Vazoveckého údolí. Nachází se vpravo při silničce od Bartošovy pece přd poslední zatáčkou před podjezdem silnice v Dolánkách u č.p.28. Voda probublává z hlubky skrz jemný písek a vytváří abstraktní tvary. .
Asi největší závrt na pravém břehu Jizery se nachází v remízku kousek od autobusové zastávky Turnov, Vesecko hlavní silnice jen 150 metrů S od okružní křižovatky v Hrubém Rohozci. Závrt je sice oplocen SČVK kvůli ochraně vodního zdroje, ale plot chrání hlavně smetiště, kde je průřez výrobky celého 20. století. Ve dně závrtu je velká nora.
V remízku v Hrubém Rohozci je vlastně dvojzávrt. Toto je menší z nich.
Zvláštní skupinka stromů prozrazuje polohu závrtu pouhých 20 metrů od silnice E65 z Turnova k Malé Skále. Je dobře rozeznatelná z auta. Nachází se v Malém Rohozci na okraji zahrádkářské Kolonie, jak je nazývána. Závrt jsem navštívil v květnu, kdy byl už obtížně dokumentovatelný. Závrt je rovněž oplocen SČVK, branka má přeřízlý zámek, zahrádkáři sem vyvážejí biomasu a dno je plné skla a obalů od chemikálií, prostě ochrana vodního zdroje, jak se patří.
Erozní rýha z pole odkryla horniny prakticky totožné s Vazoveckým údolím. Toto místo se nachází ve velkém remízku 300 m Z od dálnice pod Paceřicemi. Koryto ukazuje zajímavý průřez půdními vrstvami až na nehluboko ležící skalní podloží.


Jméno:
Heslo:
vyber fotografii:
Popisek fotky:
místo:
typ akce: