Nová jeskyňka Ještědského hřbetu, počáteční průzkum 12/2013 až 2/2015

Na jaře 2013 mě při povrchovce na Ještědském hřbetu zaujala lomová stěna se slabými povlaky sintru a pod nimi nízký klesající vchod do staré liščí nory. Sintr a nora byly známé již z dřívějších průzkumů (info od R. Horušický a D. Horáček). Rozhodl jsem se využít volných chvil mimo větší akce a ověřit charakter nory.

14.12.2013 jsem začal s prokopáním osypového valu za účelem zjištění charakteru dutiny pod skálou. Tehdy se ukázalo, že se jedná pouze o 1m dlouhou a 0,4m vysokou kapsu ve stěně, která včetně další zasucené části tvoří mělký převis vzniklý výlomem při odstřelu podél poruchy ve stěně. Pohodlně vystlaná kapsa sloužila jako občasné útočiště lišky. Podle toho dostala lokalita pracovní název Pelíšek. Z kapsy doleva vybíhaly dvě drobné puklinky, ta širší měla max.8cm. Vzhledem k místy se vyskytujícím sintrovým povlakům a korodovaným kamenům tu byla určitá možnost, že níže za vrstvami sedimentů z osypu se nachází nějaká dutina, čili že se nejedná pouze o výlom na úzké zkrasovělé puklině, ale o jeskyni z pohledu člověka. 23.3.2014 se po odkrytí malé části venkovní stěny objevily zbytky drobných excentrik. Pod stěnou byly také nalezeny na jednom místě recentní kosterní pozůstatky lišky, kuny a lebka pravděpodobně jehněte. Po dalších pracích na výkopu osypového valu jsem 4.10. konečně dosáhl vrstvy původního materiálu z odstřelu a zároveň rozšíření jedné z puklin začalo naznačovat možný prostor dále. 26.10. po dalším prohlubování a rozebrání několika kamenů následoval pohled do prvních skromných prostor a teprve nyní se dalo konstatovat, že se skutečně jedná o jeskyni. Již 2.11.se mi podařilo proniknout nejen do nízkého prostoru za vchodem, ale následně byla úzkým průlezem mezi kameny objevena i další síňka asi 3m dlouhá a 1,3m vysoká. Následovaly další čtyři akce, během nichž jsem zlepšil přístup do díry. Celkem jsem do teď přemístil cca 8m³ materiálu z osypového valu a kamenů a hlíny z jeskyně a celý dosavadní průzkum zabral 36,5 hodiny. Díra je založena na puklinách, to křížení několika puklin celkem mělce pod povrchem je také jediný důvod, proč je zde nějaký prostor. Pukliny jsou rozšířeny korozí, stěny poté postiženy odsedáním a řícením, posledního a zásadního poškození jeskyně doznala při odstřelech v lomu, takže sintrová výzdoba je v troskách. Síňku za vchodem vpravo lemují větší korodované od stropu odsedlé kameny tvořící nepravý strop původně malého nízkého prostoru. Místy jsou na nich sintrové náteky a vybíhají odtud dvě neprůlezné odbočky. Jsou tu i pozůstatky starých brček. Puklina na níž je tato první prostora, pokračuje přes druhou výše položenou síňku dále jako neprůlezná zasucená chodbička rovnoběžně s čelní stěnou lomu a patrně souvisí s další norou jen 10 metrů od jeskyně. Nora je v zimě obývaná a dýchá. V chodbičce jsou ojedinělá brčka. Druhá síňka se starým říceným stropem je na puklině kolmé k první. Ze síně do masivu ubíhá zařícená zužující se puklina se sintrovými náteky. Po dalším vyklizení kamenitého dna jsem obě síňky spojil prakticky v jednu prostoru. Na křížení hlavních puklin bývala výzdoba tvořená brčky a několika mohutnějšími náteky s obvodem až 60cm zakončenými krátkými stalaktity. Až na jeden jsou všechny upadlé a zbytky nyní nacházím pod kameny. V tomto místě je jediný výrazný skap, ve zbytku díry je vše vyschlé a mrtvé. Jeskyně má nyní délku 14m, denivelaci 4m, jediná větší prostora (původně horní síň) je 3,5m dlouhá, 2,5m široká a stejně tak vysoká. Po snížení dna očekávám ještě průnik do odboček, takže uvidíme, co ještě uvidíme. Nákres jsem zatím nedělal, po dokončení průzkumu to zaměříme přesně. Polohu kvůli ulamovačům krápníků neudávám, souřadnice se objeví časem na mapě lokalit v části webu "pro členy". Časem se zde možná dají čekat i nějací netopýři, ale zimní klima je i v nejzadnějších partiích na hraně. Kvůli omezení promrzání bude po skončení bádání vchod nejspš zmenšen nebo uzavřen. Při nějakých zásadnějších nálezech budu informovat,ale teď se bude chvíli pouze vyklízet suť. Práce v téhle díře není nijak náročná a pohyb uvnitř je pro děcka. Také perspektiva dalšího postupu je vzhledem k charakteru jeskyně mizivá, ale jde o první krápníkovou jeskyni v této konkrétní části Ještědu. Krasu Zdar.

Vložil Jiří Honzejk, 26. prosince 2016 20:34.


 
Po prvním kopnutí do osypového valu, zatím jen liščí pelech.
Vchod před začátkem prací
Detail vchodu
Hotový výkop, následuje průnik do pukliny
Rozebírání zvětralých kamenů, původní dno sahalo téměř k hornímu okraji záběru.


Jméno:
Heslo:
vyber fotografii:
Popisek fotky:
místo:
typ akce: