ZO ČSS 4-01 Liberec

Komorní výjezd se Švorcákem napříč Balkánem

Rosia Montana Poslední dva roky se zvýšila naše intenzita "expedic" do rumunské Rosia Montany. S přehledem i přes množství vypitého piva můžeme říci, že se opravdu jednalo o expedici (i když jen dvoučlenou), tedy o výpravu - vědeckou či výzkumnou za konkrétním účelem. Důvody cesty byly v podstatě dva: pokračovat v dokumentaci dolů v Rosia Montaně a následně zjistit, jak vypadají doly v Bulharsku, Makedonii a Albánii. V Rosia Montaně jsme strávili se Švorcákem necelý týden. Hlavním cílem prvního dne byla slepá jáma 1. máje na Orlee, zjistit hlavní dobývkový tah na hlavní štole a prozkoumat místní komory. Co se může jevit jako zcela zbytečná věc nabývá jiných dimenzí v porovnání s tím, že ani bývalý, ani současný ředitel dolů neví, v jakém stavu komory jsou. Oblast je zcela opuštěná od roku 1975 a i plány jsou zachovány jen ve fragmentech původních složek. Narozdíl od komor byla oblast nejvzdálenějších dobývek prakticky nevyšrocena - několik kusů vrtacích kladiv a hromady náhradních dílů byly přístupny v betonových skladech. Zároveň je oblast protékána vodou, která unáší oxidy a hydroxidy železa a spolu s bakteriemi tvoří mohutné hrázky. Za pár desítek let vydobyté žíly zmizí pod nánosy "okrů". Mimochodem v jedné z dobývek jsme našli schovaný rozbrušovací stroj. Další metou v Rosia Montaně byla štola Irina (původně Arpád), která obsluhovala dobývky na významné stříbrné žíle na Carnicu. Objevili jsme relativně nedávno odkopaný vchod a štola "táhla". Uvnitř čekalo překvapení v podobě pěti závalů, přičemž poslední byl sice zmáhatelný, ale znamenalo by to zajistit strop. Obrátili jsme pozornost ke štole Rákosi (kde jsem sice osobně byl mnohokrát, ale vždy bez mapy). Podle mapy jsme lokalizovali odbočku pod Cetate a dlouho jsme přemýšleli, jak bylo možné ji několikrát v minulých ročnících minout. Ve štole Rákosi jsme našli odbočku na Gauri, velký sloupový sál, komoru Valea Verde, i spojku přes komory na patro hlavní štoly Orlea. Následoval volný den a poté prosba ředitele RosiaMin o nafocení Verkese. Verkes jsme zkoumali v roce 2013 vcelku pečlivě, ale nová explorace podle mapy se vyplatila. Z Verkese jsme se dostali do nepoužívané části štoly Bocu, kde zůstalo zachováno hrubým odhadem přes 100 metrů dřevěných kolejí. Štola má nižší profil do cca 160 cm a to je pravděpodobně důvod, proč na zemi zůstaly jak koleje, tak jejich rozpěrky, vše spojené dřevěnými kolíky. Konzervaci přispělo i velmi nečekaně suché prostředí štoly, která je odvodňována dobývkami. Druhé překvapení Verkése byly schody tesané ve skále na spodní Verkes, tedy na štolu Rizna. Oba nálezy byly překvapením i pro ředitele dolu, který o schodech věděl pouze z doslechu. Celková výška štoly se schody je přesně 60 metrů. Valentin Rus, ředitel RosiaMin, vydal mimo jiné knihu "Rosia Montana, Aur-argint si galerii miniere", kde je použito 90 našich fotografií z expedic do roku 2012. Makedonie V Makedonii - v okolí prastarého města Kratovo - nás čekalo velké překvapení. Naprostá většina dolů je v provozu a mezi tím je spousta středověkých a antických montánních památek. Místní nás velmi obecně upozorňovali na "antické doly", ale situace je zde složitější, než na jiných "antických" lokalitách. Většina opuštěných starých dolů je středověk, případně 16. nebo 17. století. Otázkou zůstává, zdali platí středoevropské interpretace na základě typologie profilů. Náhoda pak zapříčinila pátrání po stopách antického dobývání. Geologie okolí Kratova je totiž! v určitých částech téměř totožná s geologií Rosia Montany. Bylo tedy možné očekávat vrcholové částečně podzemní a částečně povrchové dobývky. To se nakonec potvrdilo prakticky na každém kopci, kde se vyskytoval dacit s brekcií. Od pohledu velmi staré dobývky je však obtížné přesněji určit. Většina lokalit byla využívána i později, částečně pro těžbu železné rudy z nevelkých ojedinělých žil (Slegovo), částečně pro výrobu mlýnských kamenů (Lesnovo). Oblast byla v posledním tisíciletí před Kristem sice makedonská, ale oblast Kratova se více blížila nepříliš územně definované Thrácké říši. Důležité je, že v roce 149 před Kristem zde již v době nadvlády Říma vznikla římská provincie a tento stav trval prakticky až do 3. století. Existuje zde tedy velmi slušný potenciál objevů antických důlních děl a jako srovnávací materiál se nabízí právě Rosia Montana. U obce Lesnovo jsme objevili typický trapézový profil římských štol - prakticky identickou kopii vrcholových partií Gauri, Carnicu či Piatra Corbului. Relikty jsou zachovány v minimální míře a přeraženy jsou středověkou těžbou a novověkým lomem na mlýnské kameny. Interpretace je zatím pouhou teoríi, ale s velkou nadějí na úspěch. Jarní expedice bude znamenat buď Makedonii, nebo Rosii.

Dřevěné koleje ve štole Bocu Dřevěné koleje ve štole Bocu
Staré partie na dobývkách Orlea Staré partie na dobývkách Orlea
Podzemní továrna na mlýnské kameny v Makedonii Podzemní továrna na mlýnské kameny v Makedonii

Jméno:
Heslo:

vyber fotografii:
Popisek fotky:
místo: mramorová hliněná huberův ponor getewent hanychovská ostatní úzká křížová liščí loupěžnická basa rokytka západní nedobytná jezevčí černý kout pelíšek ukradená turnovsko
typ akce: jeskyně historické podzemí speleoden ostatní