Poznávací výlet po ještědských dírách 4.1.2014

V sobotu jsme si místo kopání na Huberu obešli několik méně známých jeskyní na obou stranách Ještědu.

Ve dvou s Fichtíkem bychom se s huberovskými kameny dost trápili, tak jsme si místo toho Fichtík, Maruška a já domluvili exkurzní akci, protože ne všichni z nás byli ve všech dírách našeho krasu. Ráno jsme to vzali v ranní horské mlze z Plání k Vápenici.Prolezli jsme dvouvchodový systém Liščí a Křížové jeskyně a Hadí propástku. Křížovou chodbu jsem teď po svátcích těžce profuněl a na konci mě Fichtík s úsměvem ráčil informovat,že musím zpět,protože otevíratelná je jen jedna z mříží. Po této 20metrové a pro dnešek asi nejdelší jeskyni se vracíme na Pláně a jedeme do Světlé pod Ještědem. Hledáme jeskyni V Černém koutě,kde nikdo z nás ještě nebyl.A jeskyně nás překvapila jak relativní velikostí prostor tak jejich různorodostí. Pár metrů vpravo od mříže si asi jezevec vyhrabal nový vchod. Podle velikosti díry a haldy hlíny to vypadá,že ho asi přijmeme do skupiny jako čestného člena. Opatrně jsem se proplazil po zvířecí vyšlapané cestičce a proklouznul do malého dómku. V něm a v chodbičce vedoucí dál, jsem napočítal šest hlubokých pelechů vystlaných senem asi z blízké sjezdovky.Jezevec trochu hogo fogo. Snad tu nejsme naposledy, díra stojí za prolongaci. Další přejezd, tentokrát do Křižan. Loupežnická j. má i pěknou sintrovou výzdobu. Prolongace by vyžadovala mikrotrhací práce.Začínáme lehce debatovat o možnostech klonování aktivně bádajících členů skupiny. Nahlížíme i do vchodu jeskyně 33M, ale dovnitř nemůžeme.Vstup jen pro vybrané.Tak si alespoň představujeme bílá excentrika čnící ze stěn na metr daleko,či něco jako vstup do středu Země. Tak snad někdy. Mrknul jsem i do komína u Loupežnické. Při obchůzce okolo jsme konstatovali,že na dětský den můžeme zorganizovat akci "vykopej si svou jeskyňku".Děr a zkrasovělých puklin je tu dost. Po svačince přejezd přes kopec do Kryštofova údolí odhrabat peřinu z listí od vchodu Úzké jeskyně. Šikmá puklina táhnoucí se po celé lomové stěně připomíná puklinu systému Rokytky I a II. Tahle díra má zdá se potenciál. Cestou nahlížíme do propasti Rokytky.Neměli jsme tušení,jak je prostorná.Potok na dně je jasně slyšet a my se těšíme na jarní prohlídku. Poslední dnešní jeskyní je Ukradená čili Rokytka III. Po nedávné debatě s Jirkou Malíkem st. hodnotíme jeho záměry. Rozhodně to stojí za to. Maruška si ještě chvíli užívá nechtěné blízkosti vypasených pavouků (Mety temnostní) a za chvíli už opouštíme kras. Protože jsme i po tolika jeskyních nepatřičně sušší, Fichtík nás ještě provádí jednou starou štolou s vodou do půlky stehen. Po vylití holínek hurá domů.A po dvou dnech řeším tabletky,kapesníky atd... zlatý jeskyně. Účastníci: Marie Majorošová, Jiří Fichtner,Jiří Honzejk

Vložil Jiří Honzejk, 26. prosince 2016 14:21.




Jméno:
Heslo:
vyber fotografii:
Popisek fotky:
místo:
typ akce: